Rubrika: Poezie

Též dnes mě samá únava zhýrá,
zastiňuje tak zdrcenou duši mou,
že ta, i když se snaží, ani v tomto
psaní nic nenachází.

Toť jen terapie malá,
dočasná – a přitom krásná!
Tváří se jak se sekerou kat,
jenž musí bez váhání,
zločincovu hlavu sťat.

Hodnoťte:

(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Zhlédnuto 24x

už je konec nemám pro co žít
kolem letěl pták
i já bych se chtěl do mraků zabořit
jen tak

dělat co mě baví
nenudit se a žít!
nesledovat večerní zprávy
už i myšlenka mě tráví

jed je všude, proudí v mé mysli
páchá zlo a ničí mě
přicházím postupně o všechny smysly
ach bože už nech mě!

proč mě tolik trestáš?
proč sám sebe mám?
proč tam v nebi se ty svině řehtáš
když už nikoho nepoznávám?

vkradl ses mi do hlavy
chtěl jsi zničit můj svět
teď když jsem v uvěznění únavy
chceš mou krev změnit v led?

už nejde to dýl snést
nech mě už napokoji
klidně teď budu po žebříku do pekla až lézt
a tam zaprodám duši svoji!

ne osud ale hloupé skutky
mě předurčily pro takový konec
i vyndal jsem kabel ze zásuvky
a dostal voltů ranec ..

tělo bezvládné se k zemi řítí
duše opouští svůj byt
v očích mích naďeje teď svítí
jdu tam kde bude klid

Hodnoťte:

(Zatím žádná hodnocení.)

Loading...

Zhlédnuto 21x

Pod krustou ledu pomalu skomírá.
Nezahřeje nic, jen vlídné slovo.

Možná slza….

Živí jí už jen myšlenka na ty ruce.
Velké, teplé, co rozdávaly něhu.

Jenže čím víc se na ně upíná,
tím víc je jí jasné, že

zmrzne.

Hodnoťte:

(Zatím žádná hodnocení.)

Loading...

Zhlédnuto 15x

Nezašeptám „štísko“.
A pusa sotva doletí…

Ukojen další masturbací,
přesto, že ležíš blízko,
se radši hrabu v paměti –

– víc k pláči než pro legraci.

Jdem ke dnu. Nebo níž ???

A na patře mám, zlato,
pachuť všech tvých ultimat.
Tvých „jenom…“
„Drž a nebo jdi.“
Tvých „Neptej se mě na to.“
… … …
A táhne z tebe Tequila.
Ta cos jí pila s ním.

Už nevoníš

Hodnoťte:

(Zatím žádná hodnocení.)

Loading...

Zhlédnuto 21x